proběhly v týdnu od 20.5. do 24.5. (8.B) a od 27.5. do 31.5 (8.C) v Krkonoších ve Vebrových boudách s doprovodem pana třídního učitele Tučka a paní učitelky Langerové (8.B) a pana třídního učitele Picha a paní učitelky Chladové (8.C). I přes nepříznivé vyhlídky počasí nabídlo vlídnější tvář, a tak děti nachodily v horském terénu spoustu kilometrů. Navštívily Černou horu, Hnědý vrch, Kolínskou boudu a vodopády a opakovaně Pec pod Sněžkou.
„V pondělí 20. května se celá naše třída sešla na autobusové zastávce Rychta, odkud jsme jeli společně do Pece pod Sněžkou. Přestupovali jsme jen jednou, a to v Jaroměři. Když jsme dorazili do Pece, čekal nás výšlap na Vebrovy boudy, kde jsme byli ubytovaní. Cesta byla hodně strmá, a tak jsme se trochu zapotili, ale nakonec jsme všichni v pořádku dorazili.“ B.Horáková
„Po příchodu k našemu ubytování v báječných Vebrových boudách jsme si vybalili a poté jsme venku za krásného počasí hráli hry, kluci s panem Tučkem fotbal, děvčata s paní Langerovou Mӧlky. Potom jsme měli večeři, personál byl velice příjemný, skvěle nám vařil a každý den jsme měli možnost si v jídelně koupit drobné občerstvení.“ V. Tichá
„Ve čtvrtek jsme se vydali opět do Pece, ale tentokrát jinou a delší cestou. Asi po hodině chůze jsme se dozvěděli, že tou cestou, kterou půjdeme, se jede závod na kolech. Naštěstí jsme tam mohli projít. V Peci jsme měli rozchod a cestou zpátky jsme se rozdělili na dvě skupiny. Na tu, co chtěla jít do menšího kopce, ale delší cestou, a na zbytek dětí, které chtěly jít nahoru po sjezdovce.“ V.Bednářová
„Druhý den jsme šli na Černou horu, byla to dlouhá, ale pěkná cesta. Když jsme vyšli nahoru, tak jsme si sedli a mohli jsme si tam něco koupit. Třetí den jsme šli na Hnědý vrch, rozhledna byla zavřená, ale stejně by nic vidět nebylo, protože byla mlha a chvílemi pršelo. Když jsme scházeli z kopce, tak jsme šli po sjezdovce, která byla mokrá.“ J. Krpálek
„Během pobytu jsme hráli různé hry. Jedna se jmenovala Kolíčkovaná, ta se hrála jak na chatě, tak i venku na výletech a spočívala v tom, že byly dva kolíčky, které se připnuly na dva lidi, aniž by o tom věděli, a když si toho všimnul, tak kolíček připnul dalšímu. Když pan učitel hru zastavil, musel ten, kdo měl kolíček, zazpívat. Druhá hra se jmenovala Tajný přítel a třetí Upír.“ M. Laštovicová
„Po všech těch túrách jsme za odměnu (ti co chtěli) hráli fotbal. Hráli jsme tři utkání. První náš tým vyhrál, zato ta další dvě jsme prohráli. Nu což, hráli lépe. Je škoda, že jsme tam nebyli déle, moc mě to tam bavilo a ostatní jistě taky.“ L. Martinek
„Nejlepší bylo, když se holky převlékly za kluky a kluci naopak za holky, to byla velká legrace vidět svalnaté kluky v šatech. Byla tam krásná příroda, potůčky, lesy, zvířata, květiny, no pro milovníky přírody jako stvořené. Ačkoliv mělo pršet a měly být bouřky, tak bylo hezké počasí. Občas bylo zataženo, ale to nám vyhovovalo.“ M. Rydlová