Základní škola

Děti ze školní družiny měly možnost zúčastnit se naučného a zážitkového programu Koza domácí…přímo na zahradě školní družiny. V první části se dozvěděli hravou formou informace o tom, jak kozy žijí, čím se živí a jaké mají zajímavé vlastnosti. Následovala ukázka dojení, které si mohli odvážlivci i vyzkoušet. Dále nás kozy pobavily předváděním různých tanečků a pohybových kousků na hudbu a básničky. Byla nám též představena Julča, Miss koza 2013. A na závěr to nejlepší… děti si mohly vyzkoušet, jestli budou kozy reagovat na jejich povely a jít s nimi na procházku na vodítku po zahradě školy. No většinou nebylo poznat, kdo koho kam vede, hodně jsme se nasmáli a všichni si to náramně užili?

Děti a vychovatelky -  ŠD

FOTO>>>

V měsíci září 2019 jsme zorganizovali adaptační pobyt v Deštném v Orlických horách. Cílem adaptačního pobytu bylo stmelení a aktivní spolupráce žáků a třídních učitelů. Stěžejními body adaptačního pobytu byl blok aktivit s návaznou reflexí vedený pracovnicí Pedagogicko-psychologické poradny a metodičkou prevence Mgr. Hendrychovou Nikolou, který byl v časové dotaci 7 hodin pro každou třídu. Program byl zaměřen na různé druhy aktivit a nácvik psychosociálních dovedností. Samostatné práce i práce v týmu probíhaly uvnitř i venku. Důraz byl kladen na práci v různě obměňovaných skupinách.

Ve večerních hodinách pracovaly s třídním kolektivem třídní učitelky. Žáci projevili vlastní iniciativu při přípravě a realizaci her pro ostatní spolužáky. Při soutěžích žáci využívali toleranci, ohleduplnost, důvěru a respekt.

V dopoledních hodinách jsme se zaměřili na rozvoj kreativních (výtvarných) dovedností při výrobě rolničky a malbě hrníčků v ateliéru keramičky a zvonaře.

Na konci programu nám pracovnice Pedagogicko-psychologické poradny v Náchodě poskytla závěrečné hodnocení dětí.       

                Děkujeme za finanční podporu Městskému úřadu v Novém Městě nad Metují.

                                                                                              třídní učitelky 7. ročníků

FOTO>>>

Dne 9.října třídy 8. a 9. ročníků zhlédly v kině program s názvem PŘÍBĚHY NAŠICH SOUSEDŮ, který pro nás připravili žáci Střední průmyslové školy elektrotechniky a informačních technologií Dobruška. Studenti 3. a 4. ročníku vytvořili dvě skupiny, a i když oba týmy pracovaly na stejném projektu, každá skupina si vybrala jiného pamětníka. Mladší z týmů si vybral paní Milenu Macháčkovou, která za půl roku oslaví krásných 95 let. Dozvěděli jsme se od ní spoustu zajímavostí z naší minulosti z trochu z jiného pohledu, než bychom se dozvěděli ve škole. Vyprávěla nám o svém dětství a době, ve které vyrůstala, my si díky ní uvědomili, že můžeme být rádi za dobu, v níž žijeme. Paní Macháčkovou již od dětství bavilo cvičit, i přes zákaz scházení se v Sokole to nevzdala a později se stala náčelnicí sokolů. Druhý příběh byl o panu Zaketovičovi, který pochází ze smíšené rodiny a žil v Jugoslávii, kde studoval hotelnictví. Během svého studia byl poslán do srbské armády, aby bojoval v občanské válce. Byl přeložen do nemocnice, kde dělal stráž. S kamarádem se mu podařilo asi po měsíci uniknout a opustit stát. Za nějakou dobu se dostal do Německa, odkud s přítelkyní přijeli do Čech. I když už žije v bezpečí, na své mládí nikdy nezapomene. Na konci programu jsme měli možnost klást nejrůznější otázky přímo paní Macháčkové. Setkání bylo zajímavé, díky němu jsme si uvědomili spoustu věcí o našem životě a současnosti.

                                                          Tereza Turková, Klára Hofmanová, 9.B

Krásného říjnového pondělí 14. 10. jsme využili pro přírodovědnou vycházku do lesíků mezi Vrchovinami a Přibyslaví.  Nejprve jsme poznávali stromy a keře v lese, poté jsme ve družstvech závodili nejen ve znalostech, ale také v rychlosti. A pak to přišlo – objevovali jsme houby! Někteří z nás poprvé viděli bedlu jedlou a byli překvapeni, že se sbírá. Zjistili jsme, že hřibu borovému říkáme každý jinak – podhříbek, slaďák, podborovák… Objevil se i jeden pravák – hřib smrkový. O závěrečné překvapení se ale postaraly václavky u pařezů pokácených stromů. Tři hodiny v přírodě utekly jako voda a my jsme se se všemi úlovky museli vrátit na oběd.

                                                                                                                           Houbaři ze 2.B

FOTO>>>